Amatérští fotbalisté často sní o tom stát se profesionálem a fotbal mít za své povolání. Jak by, ale dopadlo jejich srovnání s profesionály, pokud by šlo o objektivní data vzešlá z GPS sledování.

PlayerTek shromáždil data svých uživatelů a srovnal je s daty, kterými disponuje Catapult Sports, s týmy hrajícími Premier League. Není žádným překvapením, že amatéři musí ještě trochu přidat ve svém tréninku. Avšak rozdíly mezi hráči jsou odvislé od postu a metriky, jež sledujeme. Obránci tak předčí své kolegy o více než 50%, pokud jde o vzdálenost uběhlou během zápasu, avšak pokud jde o maximální rychlost, amatérští hráčů už o tolik pozadu nejsou.

Hovořili jsme s tím nejpovolanějším, Chrisem Barnesem, sportovním analytikem, pracujícím pro Catapult Sports, společnosti, jež je lídrem ve světe sportovní technologie, poskytující své služby klubům jako jsou AC Milán, Ajax Amstrdam, PSG, Atletico Madrd, Chelsea, Borussia Dortmud, Bayern Mnichov, Newcastle, Chelsea, Tottenham Hotspur více, než 10 let. 

Maximální rychlost

PlayerTek zjistil, že útočníci mající fotbal jako své povolání, jsou o 21% rychlejší s průměrnou maximální rychlostí 33,12 km/h ve srovnání s 27,3 km/h hráčů pohybující se na amatérské úrovni. Někteří útočníci jako např. Shane Long ze Southamptonu, Jamie Vardy z Leicesteru a Markus Rashford z Manchesteru United jsou schopni vyvinout rychlost až 35,28 km/h, 35,1 km/h a 35,2 km/h.

Profesionálové jsou v celkově v průměru o 20% rychlejší než amatéři. Amatéři jsou schopni rychlosti 25,8 km/h v porovnání s 30,96 km/h dosaženou profesionály.

Chris Barnes vysvětluje: Není divu, že profesionálové jsou v průměru rychlejší než amatéři. Ve skutečnosti však zcela jistě existují hráči, kteří jsou rychlejší než leckterý profesionál, což je z velké části dáno geneticky. Nicméně správným, profesionálně vedeným tréninkem se dá u každého hráče 100% rozvinout jeho genetický potenciál a naplno rozvinout "svoje" akcelerační dovednosti.

Barnes dodává, že v mnoha zápasech, hráči nebudou schopni dosáhnout své maximální rychlosti, často je to způsobenou jejich schopností „herního myšlení“. Nicméně v případě příhodných podmínek budou schopni povolat svoji rychlost na pomoc.

Existuje zcela jasný rozdíl i mezi záložníky profesionály, kdy lze vysledovat vysoké nároky na krajní hráče z hlediska rychlosti (průměrná rychlost 32,4 km/h) oproti středním záložníkům, jejichž rychlost se pohybuje na úrovni 28,44 km/h. Obecně lze tvrdit, že hráči budou dosazovány do postů, které jim budou vyhovovat z hlediska nároků po nich požadovaných. Nejrychlejší hráči budou zastávat krajní pozice a hráči s vyspělým herním myšlením, ale nedosahujícím „závratné“ rychlosti budou hrát ve středu pole.

Vzdálenost

Celková vzdálenost poskytuje celkový obrázek o objemu zatížení hráče a jeho celkový přínos pro tým. Hráči standardně během 90 ti minutového zápasu v Premier League uběhnou v průměru 10, 47 km, o 34 % více než amatéři (7,8 km)

Podíváme-li se více do hloubky, zjistíme veliké rozdíly mezi útočníky (25%) a záložníky (35%), avšak zcela propastný je rozdíl u obránců (45% - 10, 5 km vs 7,27 km). Barnes vysvětluje, že to souvisí s vývojem fotbalu a vysokými nároky na obránce na jejich zapojení do útočných akcí a způsobení přečíslení. Něco, co je amatérskému fotbalu téměř neznámá věc.

Barnes pokračuje, data ve fotbale jsou klíčová, ale ne vždy mají zcela jasnou vypovídací hodnotu o výkonu. Někdy hráč nepodá svůj nejlepší výkonu z důvodu rozdílné taktiky, plnění více defenzivních úkolů, změny postu, lehkého zápasu (brzké vedení o více gólů), povětrnostních podmínek apod. Klíčové je, že profesionálové mají kapacity podat špičkový výkon, který však nejsou pokaždé z různých důvodů nuceni podat.

S PlayerTekem mohou nyní amatéři měřit jak daleko a rychle běhali, v jakých místech se pohybovali, kolik sprintů absolvovali a jaká byla jejich vzdálenost. Používání inteligentního softwaru mohou porovnávat své výkony se spoluhráči, protihráči anebo dokonce s profesionály.